Jak se stalo, že českou vodu prodávají v ČR cizinci?

V letech 1996-2006 souhlasili starostové měst a obcí, aby městské vodárny uzavřely se zahraničními koncerny podivné smlouvy. Co a jak probíhalo, jsem zdokumentoval na dvou příkladech. Jeden je z Moravy a druhý z Čech.

Došlo k uzavření smluv, kterými prodej vody, její dodání, odvedení a vyčištění přešlo do rukou koncernu a současně s tím přešlo do jeho rukou také právo inkasovat původně jediný zdroj obnovy infrastruktury - zisk z vody. Byl zaveden soukromý PROVOZNÍ MODEL.

Uzavírání těchto modelů často provázely manipulace se zastupiteli, motivování předem vybraných měst k hlasování pro uzavření smluv s koncernem, lživé informování starostů o pozici různých naháněčů koncernů v městské vodárně (např., že je městská vodárna ovládaná soukromou společností) a někdy také zastrašování, různé mediální praktiky a dokonce různé gangsterské praktiky vůči zastupitelům a lidem, kteří bránili vodárny a vodu před zavedením podobných modelů.

Co je to provozní model? Ekonomický zázrak nebo ...?

Jediné peníze, které slouží k obnově vodárenských sítí, jsou peníze inkasované od spotřebitelů za vodu. Pokud vodárna vlastní vodárenské sítě a neprovozuje je, (uzavře smlouvy např. s koncernem o tzv. provozním modelu), jde často o rafinovaný systém privatizace zisků a zestátnění nákladů. Právě proto je některými lidmi prosazován. Umožňuje soukromým firmám inkasovat zisky z prodeje "vody" a přitom nemusí  investovat do infrastruktury, bez které prodej vody nelze realizovat. Do podpisu těchto smluv neinkasovaly z vodárenského monopolu ani korunu.

Jde o geniální a současně absurdní model. Z městských vodáren je na koncern vyveden jediný zisky tvořící předmět podnikání, tj. provozování vodárenské infrastruktury a tím právo inkasovat zisk. Při zavádění těchto modelů byl často zastupitelům slibován pouze inflační růst ceny vody, dotace z EU a investování soukromých subjektů na místo obcí nebo městských vodáren. Neznalí zastupitelé na toto slyšeli a vlastně neměli odvahu říct, že jde o nesmysl, protože sami nic lepšího nabídnout nemohli. Proto většina z nich souhlasila.

Soukromé subjekty díky tomu často získaly kontrolu nad veškerými peněžními toky z vody a zákonem garantované právo inkasovat zisk z vody. Městské vodárně zůstala "pouze" povinnost financovat obnovu a rozvoj vodovodů a kanalizací, kterou pro podnikání nakonec používá soukromý subjekt, který ji má pronajatou!

Dostanete vysoký nájem! Rafinovaný fígl a manipulace se zastupiteli. Před uzavřením smluv s koncerny často naháněči koncernů tvrdili zastupitelům, (vesměs šlo o regionální "politiky"), že městské vodárny dostanou nájem, který bude vyšší, než je částka odpisů z pronajatého majetku. Ale i když k tomu dojde, tak jakékoliv navýšení nájmu je okamžitě započteno do ceny vody a navýšení ve skutečnosti zaplatí opět lidé. Cena vody samozřejmě vzroste.

Toto navýšení svých příjmů může v případě potřeby udělat samotná městská vodárna a zajistit si tím vyšší zdroje pro obnovu vodárenských sít. K tomu žádné koncerny nebo překupníky rozhodně nepotřebuje.

Zisková marže je z městských vodáren fuč, jedním podpisem. Cílem celého tohoto modelu je vyvést ziskovou marži z vody z vodárny v rukou obcí na soukromý subjekt, když po podpisu provozních smluv, na soukromý subjekt přejde zákonem garantované právo inkasovat zisk z vody, kontrola nad peněžními toky a městská vodárna jakožto "pouhý" vlastník vodárenských trubek, již žádné garantované právo na zisk z vody nemá.

Video: Provozováním se vydělávají peníze. Je provozní model ekonomický zázrak nebo ...?

PŘEHLEDNÁ MAPA A DATA UMOŽŇUJÍCÍ SROVNÁNÍ 25 VELKÝCH VODÁREN V ČR

Kde v České republice prodávají českou vodu cizinci?